KAMEŇÁKŮV CANCÁK

[ Zpět na přehled ]

Vánoce na Brdech

11.-13.12.2015

Byla to poslední šance zajet na Centrálky před jejich změnou v CHKO, takže cesta na tradiční vánoce na Boothillu byla jasně určená.

Na Smíchově v Oáze potkávám Šášu s Listerinem a když se dozvídám, že jede s námi, tak si z ní chvíli dělám srandu, že se mění v intelektuálku. Objevuje se ještě Adobe a nakonec i Tony. V rychlíku už sedí Sejčci, Pavlís, Tokajíto a polovina CTHBC, kteří jedou někam na Křivoklát.

Bus z Hořivic nás vysazjue v Zaječově, odkud táhneme mokrou tmou tentokrát do Jedliny. Za chvilku plápolá oheň a stavíme v jemném dešti a hrubém větru skromné přístřešky. Pak sedíme, koukáme do syčících plamenů, kecáme a kolují různé lahve - překvapivě hodně bylo vaječňáku. Nějak měknem nebo co?

Ráno je pořád mokré, studené a s chomáči mlhy povalujícími se nad okolními vřesovišti. Pomalu se scházíme u ohně a kolem desáté vyrážíme. Napřed stoupeme na Houpák, pak hřebenem na Aljanku a posléze na Černou skálu a na okraj cílovky na Brdě. Obzor je vyfoukaný a je vidět od Doupova, přes Kruška středohoří až někam na Lužické. Oklikou přes sádku pak scházíme do Jinců, kde se stavíme v hospodě a definitivně se stmívá. Na Komorsko tak stoupeme za úplné tmy.

Na Boothillu sedí osamocený Losos, co tam přišel z nějaké pandí akce. Znova sedíme u ohně do noci, hraje se na kytary a tak. Jdu tradičně spát dřív než ostatní podle hesla máš li malé děti, spi kdykoliv můžeš. Poslouchám chvíli ze spacáku ale rychle usínám.

Nedělní dopoledne je pocitově skoro jakoby bylo jaro. Kolem poledne se balíme, přes Kuchyňku táhnem oklikou do Chlumce - napřed na polívku a pivo do hospody a pak do Osova na vlak.


Kameňák © 1999 - 2018 .