[ Zpět na přehled ]

Turbovandr

28.-29.7.2016

Zazímco normální muži pomocí internetu balí ženský, já se seznamuju jenom s dalšími magory jako jsem já sám.

Jako tentokrát - už na začátku července se na jedný diskuzní skupině objevil dotaz, jestli by v tomhle termínu nejel někdo ve všední den s dětma ven. Chytil se toho Fenik - propagátor turbovandrů a já se přidal. No tak nezbylo než jet.

Počasí vzpadalo docela v pohodě a prý bude i kytara, takže proč nejet komplet - i s Klárkou a oběma kluky.

 

Balíme tentokrát na chatě, takže pořád postrádám nějaký řemínky a podobný blbosti, co jich mám doma bednu a co jsem nevzal. I přesto se mi daří pro nás čtyři zabalit do USky a telete. Kdo to nezkusil, netuší co to je za proces.

Auto necháváme u Kytína a kolem Mechu se ploužíme na Polední potoky. Bonanza je zatím prázdná, tak dělám dřevo a připravujeme oheň. Praskání houští za chvíli oznamuje, že se blíží Fenik s Jirkou a jeho synem. A praskání houští zároveň naznačuje, že jdou cestou necestou, z úplně nejblbějšího směru.

Pak je ohníček, Fenik se vytahuje na kytaru a do nocí zbí perly typu "letí šíp savanou" a tak podobně. Kluci jsou nějací strašně hodní a brzo usnou, mimino ani neřve, takže můžeme být u ohně až hluboko do tmy.

 

Ráno mě budí déšť. Pro nedostatek stromů jsem plachtu natáhl jenom na Rovera a já s Jirkou zůstal venku. Tak ho beru a strkám ke Klárce do sucha, aniž by se vzbudil. Házím si na sevbe celtu a jdu rozdělat oheň. Déšť houtne, ostatní se balí a mizí do práce.

My odcházíme za stálého deště výrazně později - oklikou přes Strachomornu. U auta vysvitá slunce...


Kameňák © 1999 - 2018 .